Upletl jsem si košík
Upletl jsem si košík proutěný
a v něj se směnil.
Síla, co ve mne vykvetla,
tou se košík po celou dobu plnil.
Je lehká a opojná - žije!
Však těžká vůči světu.
Bojím se, strachuji, že
neunesu ji v plném květu.
Až se vrátím zpět v hemžení,
štítem bude třeba odrážet škůdce.
Pocity prázdné a lehké snění,
všechny lascivní svůdce.
Ponesu, co unesu
a je to pár švestek i jedna.
Bít se budu, rozjímat a Žít,
by příbytkem měla býti bedna.
* Magdenau