Věda vs. Tóra

Reakce na dopis od lubavičského chasida. Chabad Lubavič je celosvětové hnutí zbožných (chasidů) se sídlem v Brooklynu.

S pomocí Boží
1. adar, 5722

Váženému panu prof. J. Leibowitzovi

A.M.N.

Zde je zajímavý dopis v angličtině od lubavičského rebeho, rabína Menachema Mendela Schneersona z Brooklynu, jednomu z profesorů v USA.

Doufám, že vás obsah tohoto dopisu zaujme.

S díky a požehnáním
chasid [zbožný]

2. adar, 5722

Vážený pane chaside,
děkuji Vám za dopis od lubavičského rebeho, který jste mi poslal.

Četl jsem jej s velkým potěšením a zájmem, nebudu však popírat, že jeho výmluvnost nepovažuji za dostatečnou k tomu, aby člověka přiblížila k víře a přijetí jha Království  nebeského, Tóry a přikázání. Z mého pohledu je závažnou chybou a naprostým omylem snažit se zachránit pravdu Tóry zpochybňováním jistoty vědeckého poznání a snahou dokázat a vysvětlit, že vědecká pravda není otázkou jistoty, ale pouze otázkou pravděpodobnosti, zatímco pravda Tóry je jistá a absolutní.

Každý, kdo takto jedná, svědčí o sobě, že se svatou Tórou zachází stejně, jako s učebnicí fyziky, chemie, biologie atd. To znamená, že si jí cení jako zdroje informací pro člověka, a nedělá žádný rozdíl mezi ní a vědeckou učebnicí, kromě toho, že informace, které poskytuje Tóra, jsou pro něj spolehlivější.

Tím člověk svědčí sám o sobě, že vůbec nechápe smysl Svatých spisů, neboť jakákoli záležitost poskytování informací člověku, stejně jako jakákoli záležitost uspokojování lidské potřeby, je profánní a nikoli posvátná, a v tomto ohledu není rozdíl mezi uspokojováním potřeb těla, jako je jídlo a pití, a uspokojováním potřeb duše, jako je poznání a vzdělání.

Význam Tóry a všech Svatých spisů nespočívá v předávání znalostí o světě, přírodě, dějinách nebo dokonce ani o člověku samotném, ale pouze v postavení člověka před Bohem a v povinnosti sloužit Bohu. Totéž platí i pro Halachu a ústní Tóru.

V první části Šulchan Aruch najdeme: Buď silný jako lev, abys ráno vstal a sloužil Bohu, ne abys ráno vstal a poznal, jak byl svět stvořen. Vědět, jak a kdy byl svět stvořen, to je důležité pouze z pohledu vědeckého výzkumu a je irelevantní z pohledu náboženství a víry. Postavení člověka před Bohem a jeho povinnost vůči Bohu nejsou závislé a podmíněné tím, zda je svět věčný nebo obnovený, zda byl stvořen a kdy byl stvořen a jak byl stvořen a jaká byla jeho historie a jaké dějiny lidstva.

To vše jsou záležitosti člověka, lidské záležitosti, zájmy jeho poznání a chápání a jsou předmětem vědy, zatímco náboženství a víra, Tóra a její přikázání, mají zcela jiné záležitosti – svaté záležitosti jak jsou formulovány v první části Šulchan Aruch.

Opravdu směšná je představa, že Tóra byla lidem dána, aby je učila o přírodních nebo historických vědách, a že Šechina, Boží Přítomnost, sestoupila na horu Sinaj, aby naplňovala roli profesora fyziky, biologie, astronomie atd. s tím, že Bůh (budiž požehnán) je lepší profesor než ten na univerzitě! Tato myšlenka je nejen směšná, ale přímo rouhačská a urážlivá.

Každý, kdo přistupuje k Tóře z hlediska vědeckých informací, které poskytuje (nebo neposkytuje), sám o sobě dosvědčuje, že k ní nepřistupuje s úmyslem sloužit Bohu, ale spíše s úmyslem, aby ho Bůh (takříkajíc) uctíval a sloužil mu tím, že mu poskytne informace k uspokojení jeho potřeb poznání. Jinými slovy, nevěří v Tóru a v toho, kdo ji dal, z čisté víry (pro ni samou), ale z víry, která není čistá – víry, která slouží jeho vlastním potřebám.

Člověk, který skutečně věří (v duchu víry halachického judaismu, Tóry a přikázání), nepožaduje od Tóry, aby ho učila cokoli o světě, přírodě, člověku a dějinách. Pokud se o tyto problémy zajímá, namáhá sebe a svou vědu, aby je objasnil, a neopovažuje se obtěžovat s tímto Všemohoucího (budiž požehnán).

Od Tóry žádá jen jednu věc: aby ho naučila chodit po Božích cestách. Chápe tedy, že vše, co Tóra říká o světě a přírodě, nebylo řečeno za účelem předání poznání člověku,  což je světská a nikoli posvátná záležitost, ale spíše z náboženského hlediska, které nemá nic společného s vědeckým zájmem.

Veškeré to konceptuální zkoumání otázek typu: Bůh stvořil svět – kdy ho stvořil a jak ho stvořil? atd. – obsahuje mnoho mytologie a zosobnění Boha. Každý, kdo pochopil celou hloubku významu výroku Svatý, budiž požehnán, není tělo a neplatí pro něj žádné tělesné pojmy a nemá žádnou podobu, chápe, že mezi veršem Na počátku stvořil a veršem Bůh sestoupil na horu Sinaj není žádný rozdíl a že Svatý, budiž požehnán, není nějakou funkcí světa, aby by bylo možné to, co víme o světě na základě vědeckého poznání, ztěžovat nějakým tvrzením, které božská Tóra uznala za vhodné sdělit apod.

Díky nábožensko-věroučnému pojetí Tóry se sám od sebe ruší celý problém rozporu mezi Tórou a tím, co víme z vědy, a to bez jakýchkoliv násilně vykonstruovaných omluv a bez jakéhokoliv planého sporu s vědomostmi a poznatky, které si sami osvojujeme z vědy.

Prostřednictvím nábožensko-vírového vnímání Tóry se celý problém rozporu mezi Tórou a tím, co víme z vědy, sám od sebe eliminuje, bez jakýchkoli vynucených výmluv a bez planých hádek s informacemi a znalostmi, které si z vědy sami získáváme.

Pokud se na Tóru budeme koukat pohledem víry a náboženství, mizí veškeré spory mezi Tórou a vědeckým poznáním, a to bez jakýchkoli vykonstruovaných výmluv a bez marných dohadů o vědomosti a poznatky, které si sami osvojujeme z vědy.

S úctou
Ješajahu Leibowitz

originál, dopis se také nachází v knize Chtěl jsem se vás zeptat, profesore Leibowitzi... Dopisy jemu a od něj, str. 54.
přeloženo 28. 9. 2025