Mošeho píseň

Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, ať země slyší slova mých úst!

Nechť stéká jako déšť mé učení, jako rosa ať kanou mé výroky, jako spršky na mladou trávu, jako vláha na pažit.

Neboť jméno Hospodinovo budu vzývat, vzdávejte velikost našemu Bohu!

On je Skála, dokonalé je Jeho dílo, neboť všechny Jeho cesty jsou právo. Bůh je věrný a bez nepravosti, spravedlivý a přímý.

Zkazilo se vůči Němu pokolení pokolení nečestné a proradné, nejsou to Jeho synové, je to jejich poskvrna.

Takto odplácíte Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Což není On tvůj Otec, který si tě získal, On tě učinil a upevnil?

Rozpomeň se na dávné dny, promýšlejte léta pokolení za pokolením, zeptej se svého otce a povypráví ti, svých starců a řeknou ti.

Když Nejvyšší dával dědictví národům, když rozděloval lidské syny, stanovil hranice národů podle počtu synů Jisraele.

Neboť Hospodinovým podílem je Jeho lid, Ja'akov je Jeho vyměřené dědictví.

Našel ho v zemi pouště, v pusté kvílející divočině. Objímal ho, pečoval o něj, chránil ho jako zorničku svého oka.

Jako orel bdí nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, rozprostírá svá křídla, bere ho a nosí na svých perutích,

tak samotný Hospodin ho vedl a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Vynesl ho do výšin země a on jedl plody polí, dával mu sát med ze skály a olej z křemenného masivu,

smetanu skotu a mléko ovcí s tukem jehňat, berany z Bášanu a kozly s nejlepší pšenicí, a krev hroznů piješ, víno neředěné.

I ztloustl Ješurun a začal kopat – ztloustl jsi, zhrubl jsi, obrostl tukem! Opustil Boha, který ho učinil, a pohrdl Skálou své spásy.

Dráždili Ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi provokovali k hněvu.

Obětovali démonům a ne Bohu, bohům, které nepoznali, novým, co nedávno přišli, ke kterým se vaši otcové nechovali bázeň.

Skálu, která tě zplodila, jsi zanedbal, zapomněl jsi na Boha, který tě v bolestech zrodil.

Hospodin to viděl a odvrhl je, z hněvu nad svými syny a svými dcerami.

A řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec, neboť je to pokolení zvrácené, synové, v nichž není věrnosti.

Neboť plamenem se rozhořel můj hněv a plane až do nejhlubšího podsvětí, pohlcuje zemi i s její úrodou a sežehává základy hor.

Shromáždím na ně neštěstí, své šípy na ně vystřílím.

Bude je mořit hlad a sžírat žár a hořká záhuba. I zuby šelem na ně pošlu s jedem tvorů lezoucích v prachu.

Zvenčí je připraví o děti meč a uvnitř obydlí hrůza, jak mladíka, tak pannu, kojence se starcem.

Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím z paměti lidí jejich vzpomínku,

kdybych se neobával záště nepřítele, že to jejich protivníci špatně pochopí, že řeknou: "Naše ruka zvítězila, a ne Hospodin to vše učinil."

Neboť je to národ, který ztratil rozvahu a není v nich rozumnosti.

Kdyby byli moudří, pochopili by to, porozuměli by svému konci!

Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc a dva zahnat na útěk deset tisíc, kdyby je jejich Skála neprodala a Hospodin je nevydal?

Neboť jejich skála není jako naše Skála a naši nepřátelé jsou toho svědky.

Vždyť z révy Sodomy a z vinic Gomory je jejich réva, jejich hrozny jsou hrozny jedem naplněné, trsy hořkosti vlastní.

Jedem draků je jejich víno a smrtonosným jedem zmijí.

Což to není schováno u Mne, zapečetěno v mých pokladnicích?

Má je pomsta i odplata pro čas, kdy se smýkne jejich noha, neboť blízko je den jejich záhuby a to, co je připraveno, spěchá!

Neboť Hospodin zjedná právo svému lidu a nad svými služebníky se smiluje, až uvidí, že ochabla jejich moc, a nezůstal nikdo, vězněný ani volný.

A řekne: Kde jsou jejich bohové, skála, v níž hledali útočiště,

kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!

Vize nyní, že Já, Já jsem To, a není Boha mimo Mne!

Já usmrcuji i oživuji, zraňuji a hojím, a z mé ruky se nikdo nevytrhne!

Neboť pozvedám svou ruku k nebeské klenbě a pravím: Živý jsem navěky!

Jestliže nabrousím ostří svého meče a má ruka se chopí soudu, vrátím pomstu svým protivníkům a těm, kdo Mě nenávidí, odplatím.

Opiji své šípy krví zabitých a zajatých, můj meč bude požírat maso z hlav vůdců nepřítele.

Jásejte, národy, s Jeho lidem, neboť pomstí krev svých služebníků, vrátí pomstu svým protivníkům a očistí svou zemi i svůj lid.