Havdala znamená doslova oddělení. Tímto rituálem věřící oddělují svatý den od všedních, šabat od zbytku týdne.

Adon Olam je jedním z nejznámějších hymnů židovské liturgie. Od 15. století má své místo v modlitebních knihách. Jeho autorství není doložitelné, někdy se připisuje Šlomo ibn Gabirolovi nebo Hai Gaonovi.

Tento pijut byl napsán v 16. století jemenským rabínem Saadjou ben Josefem. Zpívá se v čase havdaly, obřadního oddělení šabatu – svatého dne od dnů všedních, při vstupu do bran nového týdne.

Tento velmi oblíbený pijut vznikl v období mezi 11. a 13. století. Je součástí kajícných modliteb (selichot) v podzimním svátečním období mezi Jom terua (Den troubení) a Jom kipur (Den smíření), v období tzv. Vysokých svátků.

Im nin'alu je mystickou liturgickou básní ze 17. století. Napsal ji jemenský rabín Šalom ben Josef Šabází (1619 – cca 1720), který se řadí mezi největší židovské básníky Jemenu – někdy se mu říká "jemenský Shakespeare".

Tato hebrejská milostná píseň je známá na celém tzv. Předním východě. Napsal ji izraelský básník Moše Dor (1932–2016), hudbu složil izraelský skladatel Josef Hadar (1926–2006). Poprvé byla představena veřejnosti v podání zpěvačky Jafy Jarkoni v roce 1957.